Titáni jsou tu: Boj za podstatu

V současnosti můžeme najít jak knihy aktuální, tak i ty, jejichž čas teprve přijde. Myslím, že knihu „Boj za podstatu“ od Pierra Krebse, jež byla vydána v němčině a francouzštině v letech 1997 a 2001 by si měl každý přečíst právě teď, jelikož jsme se dočkali vynikajícího anglického překladu od dr. Alexandera Jacoba.

Dr. Pierre Krebs je francouzsko-německý filosof a spisovatel, který se společně s Alainem de Benoist stal zakladatelem think tanku, který se v pozdních 70. letech zapsal do povědomí pod francouzským akronymem GRECE (The Groupement de Recherches et d’Études pour la Civilisation Européenne), což byl první spolek takzvané evropské Nové pravice. Krebs se narodil v roce 1946 ve francouzském Alžírsku a vystudoval právnickou fakultu na univerzitě v Montpellieru, žurnalistickou školu a Školu pokročilých sociálních věd v Paříži. Je považován za jednoho z nejpřednějších expertů v historii studia skandinávských jazyků, hlavně staré severštiny. Také získal doktorát v oboru francouzské literatury z univerzity 12 Val de Marne v Paříži. Účastnil se mnoha konferencí a vydal několik knih v oblasti filosofie literatury a metapolitiky.

Jako mladý student byl Krebs v 60. letech aktivní v hnutích Europe-Action a Le Rassemblement Européen de la Liberté (Evropské shromáždění pro svobodu), jež si kladla za cíl metapolitickou obrodu, a to jak na Západě, tak na Východě. Na začátku 80. let založil v německém Kasselu skupinu zvanou Thule seminar, ve které pokračuje se svým výzkumem dodnes, kdy je také aktivní v hnutí Neue Kultur (Nová kultura). Krebs je nezlomným spolubojovníkem ve společném úsilí za zachování evropské identity. Mezi jeho publikacemi musíme zmínit hlavně Das unvergängliche Erbe: Alternativen zum Prinzip der Gleichheit (Nesmrtelné dědictví: Alternativy k zásadě všeobecné rovnosti) z roku 1981 and Mut zur Identität (Odvaha k Identitě) z roku 1988.

Pro ty, kteří sebe nazývají bílými nacionalisty nebo tradicionalisty, vychovanými v křesťanské kultuře, může tato kniha sloužit jako představení alternativního světonázoru. Tuto knihu si také ale musí přečíst každý člověk, který hledá způsoby, jak se vymanit z moderního multikulturního a politicky korektního bahna, které se na něj valí z takzvaných „svobodných“ západních médií a jeho kazateli v akademické sféře, kteří se snaží si pouze uhlídat své teplé místečko. Kniha samozřejmě nemusí být pro všechny snadné čtení vzhledem k tomu, že předpokládá přinejmenším obecnou znalost starověkého předkřesťanského myšlení nebo pochopení významu Nietzscheho prózy.

Krebsova kniha po čtenáři požaduje, aby „dekolonizoval“ svůj světonázor, vyčistí z jeho mysli obrazy a ideje, které kontaminovaly mozky bílých Evropanů poslední dvě tisíciletí a které vyústily v pokřivené vnímání objektivní reality a perverzní formu bílé identity. V kostce se tato kniha dá popsat jako epistemologický úvod pro ty, kteří hledají nejen pro příčiny současné dekadence v Evropě a Americe, ale i pro ty, které zajímá samotná podstata a kořeny dekadence. Ještě než se Evropané a Evropanky pustí do boje se zlem současného systému, musí se pokusit kriticky zhodnotit původy „zakládajícího etosu“ tohoto systému. Proč plýtvat časem zbytečnými řečmi o úpadku bílé rasy, potížích Evropy, diktatuře ideologie komfortu či katastrofě imigrace, když srdce problému je naprosto přehlíženo? Symptomy nemoci se dají vyléčit jedině, když se zaměříme na jejich příčinu.

I v případě, že čtenář najde odpověď, řešení nemusí být vůbec jednoduché. I když jeho metodologická analýza bude úspěšná, nekonečné nadávání a lkaní ze strany tzv. bílých nacionalistů či ostatních, kteří se snaží vinit ostatní z otrávení akademické sféry a veřejné debaty, musí být nahrazeno více střízlivým a seriozním přístupem. Abychom se mohli těmito problémy zabývat, musíme nejdřív vyřešit problémy uvnitř vlastního kulturního kruhu. Jednoduše řečeno, dům se staví od základů a ne od střechy.

Důležitost knihy spočívá v tom, že radí čtenáři jak rozklíčovat příčiny a následky naší dekadentní doby. Krebs sám coby student velikánů evropské filosofie jako Homér, Nietzche a Heidegger, správně určuje původ úpadku bílé rasy a kultury ne v liberalismu a multikulturalismu, ale v žido-křesťanské tradici. Jako kořen všeho vypichuje právě destruktivní formy žido-křesťanského, monoteistického vnímání světa, které se vyskytuje, jak na levici, tak i na pravici u intelektuálů a jejich následovníků. Přestože Krebs cituje a čerpá od jinak ignorovaných evropských učenců, jasně demonstruje, že všechny politické koncepty, které dnes bereme v Evropě za samozřejmé, jsou v podstatě přetvořené ideje, mýty a legendy původem z Blízkého východu, které si razí svou cestu do naší sekulární, bezbožné společnosti.

Přestože duchovenstvo bylo ve veřejné debatě do velké míry upozaděno, představy o příchodu ráje na Zemi, stejně jako arbitrární definice dobrého a zlého, šlechetnosti a hanebnosti, kdo je a není terorista, jsou pevně zakotveny v žido-křesťanském odkazu. Ikdyž se mnohé revoluční změny v moderní historii přinejmenším formálně proti tomuto odkazu vymezovaly, všechny se odehrávaly ve stejně nalinkovaném schématu konfliktu a konečného vítězství „dobrých věřících“, kteří bojují proti zlu.

Krebs dokázal přesně vysvětlit myšlenkové směřování moderních marxistů a liberálů. Ti totiž sice o sobě často prohlašují, že jsou ateisté a agnostici, nicméně se stále hlásí k monoteistické koncepci světa pocházející z žido-křesťanské tradice, třebaže ve své sekulární a postmoderní podobě. Krebs tímto současně důrazně varuje před moderními politickými neurózami, které se často objevují mezi tz. pravičáky, kteří si vystačí s obviňováním jiných z úpadku Evropy a bělochů, popřípadě v obskurních případech staví zájmy jiných lidí nad zájmy vlastních. Oba tyto jevy mají svůj původ v té samé žido-křesťanské tradici. Jak může bílý nacionalista, racialista apod. úspěšně bojovat proti cizím nepřátelským konceptům, když jeho vlastní světonázor stojí na uctívání stejného paradigmatu jako ty neevropské hodnoty, které tak sveřepě odmítá?

Podívejme se na příklad klasického scénáře, pojmenovaného Krebsem archetypální „pravicový bílý muž“. Ten se zoufale snaží odmítat cizí, zatímco chce zuby nehty být stejný. Jaký má smysl útočit na své nepřátele, zatímco ctíme slogany, ideje a hodnoty celé civilizační struktury, jejíž původ je v tradici cizí, neevropské a která hlásá rasovou a kulturní promiskuitu všech lidí na zemi?

Krebs aplikuje ten samý přístup při studiu tzv. levičáků a politicky korektních liberálů, kteří v představě falešného egalitarismu prosazují tzv. panmixii (stav, kdy může každý člověk vytvořit sexuální svazek s libovolným počtem a druhem lidí). Tím, že prosazují tuto, podle svých slov „diverzitu“, paradoxně dosáhnout zničení skutečné rozmanitosti kultur a myšlenek světa. Výsledkem je ohrožení nejen bílých Evropanů, ale všech ras a kultur na světě touto kulturní a rasovou degradací, dárek od globalistů.

Kniha se zabývá několika důležitými tématy. Zpočátku autor odmítá, že by Západ byl synonymem pro Evropu. Vidí Evropu naopak jako naprostý protiklad Západu. Samotný koncept Západu prý ztratil svůj původní význam, který byl kdysi přiřčen Evropě těmi samými lidmi, kteří ho používají jako synonymum pro mizející bílou civilizaci. Takzvaná Západní civilizace, která dávno zasadila svůj výhonek v Americe, je přímým protikladem tomu, co Evropa měla být. Jak bílá Amerika, tak bílá Evropa jsou dnes ve smrtelném ohrožení. Základní matice Západu, jak Krebs uvádí, již není teritoriální či politická. Spočívá v bělošském experimentu s křesťanstvím, které začalo jen jako obskurní orientální kult, který neměl nic společného se spirituální vlastí bílého muže, starověkým Řeckem.

Kniha také popisuje nezastavitelný parní válec progresivistické ideologie a její posedlost ekonomickým růstem, pro který je ve francouzštině ustálený výraz économisme (posedlost), která způsobila mnoho škod bílým lidem po celém světě. Idea ekonomického pokroku spojená s falešným egalitářství a opojením z míšením ras, taktéž pochází z ideologií, které mají kořeny v žido-křesťanské tradici a jsou dnes pevnou součástí veřejné debaty na Západě.

Krebs napsal svou knihu ještě v dobách, kdy ekonomický a rasový chaos nedosáhl rozměrů, kterých jsme dnes svědky. Titáni se vrátili, což je zřejmě velmi dobrá zpráva. Proč? Ekonomická a rasová katastrova, která se nad námi vznáší, nepochybně poskytne příležitost pro oživení vlastních evropských tradic a posvátných hodnot.

Odpověď, kterou Krebs nabízí inteligentním bílým čtenářům v Americe a Evropě, kteří hledají únik z moderní multikulturní svěrací kazajky a oslepujícího liberalismu je jednoduchá, ačkoli to bude vyžadovat velkou odvahu: návrat k naším ztraceným kořenům předkřesťanské Evropy.

Autor: Tomislav Sunić zdroj: counter-currents.com