Archiv autora: admin

Guillaum Faye: Aristokracie

Aristokracie „nová aristokracie” KOLOBĚH ELIT

Doslovně a etymologicky: vláda nejlepších. Druhý význam: třída nejlepších. Problém je při stanovení kritérií „nejlepších“ a u otázky, zda společnosti vládnou či ne.

U Řeků byla aristokracie nejprve formou vlády, která byla vykonávána šlechtou a nejzkušenějšími občany. Podle Aristotela by si aristokracie a demokracie neměly odporovat, ale – podle logiky komplementarity (zdánlivých) protikladů – navzájem se doplňovat a oboustranně prostupovat.Představa dědičné aristokracie byla odjakživa konstantou lidských společností, v neposlední řadě i v jistých komunistických režimech (viz Severní Korea), kde byla moc  předávána uvnitř pseudoaristokratické politické kasty (aparátčíků). Doporučujeme tedy tento pojem užívat s krajní obezřetností, neboť může vést ke skleróze. Celý příspěvek

Rozhovor Christophera Gérarda s Dominiquem Vennerem

Následující text je rozhovor s Dominiquem Vennerem z roku 2001, původně zveřejněný při příležitosti vydání jeho knihy Dictionaire amoreux de la chasse (Lov, moje láska, 2000). Jako poslední rozloučení je příhodné si přečíst Dominiquova vlastní slova.

Christopher Gérard: Kdo jste a jak se definujete? Vlkodlak, bílý sokol?

Dominique Venner: Jsem Evropan, Francouz keltského a germánského původu, jehož mateřskou řečí je francouzština. Po otci pocházím ze staré selské rodiny z Lotrinska, která v 17. století emigrovala z německé části Švýcarska. Předci mé matky pochází z Provence a Vivarais a mnozí z nich zasvětili život vojenské službě. Já sám jsem se narodil v Paříži. Jsem původem Evropan, ovšem původ sám o sobě zas tak moc neznamená, pokud si člověk není vědom toho, kým je. Já jako člověk jsem definován svými kořeny, historií, tradicí a územím. Dodám ještě, že jsem byl osudem předurčen armádě a zbrojařství. Rozhodně cítím ve svém peru, svém nástroji coby spisovatel a historik, stopu oceli. Mám k tomuto svému představení přidat ještě epitétu vlkodlaka? Vlastně proč ne? Hrůza pro „správně smýšlející lid“, původce záhad lesů, vlkodlak je postava, se kterou se rozhodně ztotožňuji. Celý příspěvek

Baise Ma Hache 2019

Následující rozhovor s francouzskou blackmetalovou kapelou Baise Ma Hache (BMH) byl v loňském roce publikován na polském metalovém webzinu Chaos Vault. Z polštiny jej pro Astraeu přeložil náš externí spolupracovník E. X.

1. Sláva! Děkuji za souhlas s tímto rozhovorem. Jaké je počasí ve francouzských Alpách? Začněme tedy od začátku. BMH je docela mladá kapela. Kdy se zrodila myšlenka na založení kapely?

Sláva tobě! Právě jsme se před několika týdny vrátili z Virginie (USA). Skvěle strávený čas s našimi apalačskými bratry! Celý příspěvek

Eric Maulin: Za horizontem lidských práv Alaina de Benoista

Kniha Alaina de Benoista Au-delà des droits de l’homme, kritizující koncept a ideologii lidských práv, byla poprvé vydána ve francouzském originálu roku 2004. Následně roku 2011 přichází anglický překlad Beyond Human Rights, jejž uvádí předmluva profesora veřejného práva na Štrasburské univerzitě Erica Maulina. Roku 2016 vychází druhé, rozšířené vydání francouzského originálu, a konečně roku 2019 nakladatelství Sol Noctis vydává český překlad Za horizontem lidských práv, vycházející ze zmiňovaného druhého a doplněného vydání. Celý příspěvek

Vítězslav Jinoch: Nad Apokalypsou D. H. Lawrence

David Herbert Lawrence[1] byl významným britským spisovatelem, básníkem a esejistou. Svým myšlením je řazen k filosofii vitalismu (tj. filosofie života) pro níž je primárním objektem a jedinou realitou život a jeho růst[2]; proto Lawrence kritizoval křesťanství a jeho sekularizované potomstvo: demokracii a lidská práva. Naopak vyzdvihoval hodnoty jež prostupují celou živou přírodou: moc a sílu, tj. aristokratické jednání a z něj povstávající organicky uspořádané společenství. Celý příspěvek

Petr Hampl: Proč jsou středoevropské společnosti tak jiné?

Proč se společenská atmosféra v zemích Višegrádu tak dramaticky liší od zanikající západní Evropy? To je otázka, na kterou znovu a znovu narážíme v nejrůznějších diskuzích. A tam, kde není vyslovena explicitně, tam je v pozadí údivu příslušníků západních elit. Jak je možné, že lidé v těch zemích odmítají následovat našeho příkladu? Celý příspěvek

Dominique Venner présent!

Dnes je to přesně šet let, kdy si Dominique Venner vzal dobrovolně život. Ve svém vysoce symbolickém gestu, pro jehož provedení si vybral chrám Notre Dame, nebyla žádná forma rezignace, beznaděje či dokonce pomatenosti, tak jak se nám snažila namluvit manistreamová media. Právě naopak, slovy nedávno zesnulého Guillaume Fayeho: Celý příspěvek

Ladislav Havlíček: Lev Borský a jeho filosofie

Intelektuálů a osobností, které by snesly srovnání se Lvem Borským, v českých zemích moc nenajdeme. Snad jedině filosof Ladislav Klíma by obstál v těchto náročných kritériích výběru (1). Právě proto by mělo být naší povinností seznámit se alespoň se základy jeho díla.

Lev Borský se narodil do židovské rodiny druhého září roku 1883 v Kolíně. To je důvod, proč se také můžeme v některých publikacích setkat se jménem Leon Bondy, které užíval do doby, než přijal křest. Ještě před vznikem První republiky působil jako mluvčí a hlavní ideolog Státoprávní pokrokové strany. Celý příspěvek

Petr Bakalář: Potřebujeme změnu hodnot!

Je budoucnost Evropy islámská?

To záleží na tom, k jakému dojde scénáři. Pokud se budou události odvíjet tak, jako se odvíjely poslední tři roky (text vyšel v roce 2018 pozn. redakce), tak ano – Evropa bude ve 21. století silně ovlivněna islámem. Možná dokonce do té míry, že se islám stane v mnoha zemích státním náboženstvím (návrat k teokracii).

V celé věci jde o střet dvou zcela protichůdných ideologií – evropského individualismu se svým důrazem na racionalitu, toleranci, osobní svobodu a práva (včetně práva svobody slova) na jedné straně a v jádře netolerantní náboženské skupinové strategie na straně druhé. Celý příspěvek

Mario Müller: Metapolitika

Pojem vytvořený italským marxistou Antoniem Gramscim (1891–1937) patří k základnímu kánonu strategie Nové pravice. Koncem šedesátých let se ho chopil Alain de Benoist a rozvinul ho jakožto koncept kulturní revoluce zprava. Teorii a praxi identitárního hnutí tak inspiruje až dodnes.

Celý příspěvek