Archiv pro rubriku: Rozhovor

Peste Noire 2019

Následující rozhovor s francouzskou blackmetalovou kapelou Peste Noire (Kommando Peste Noire – KPN) byl v loňském roce publikován na francouzském metalovém webzinu LesCribeDuRock. S přihlédnutím k francouzskému originálu jej z anglické verze pro Astraeu přeložil náš externí spolupracovník E. X.

Redakce Astraea dopředu upozorňuje čtenáře, že ne se všemi názory zpěváka Famineho souhlasí a že rozhovor zveřejňuje, právě kvůli nepopiratelným hudebním kvalitám KPN a kvůli tomu, že z důvodu politické korektnosti žádný rozhovor v československých hudebních médiích s kapelou zveřejněn nebyl. Celý příspěvek

Fabrice Robert: Život je boj, jak na ulici, tak v oktagonu

Pokud existuje hudební comeback, na který by jen málo lidí vsadilo, je to návrat kapely Fraction, vlajkové skupiny identitární rockové scény v 90. letech a prvním desetiletí 21. století. Za tímto comebackem je člověk, který se po několika letech mimo politickou scénu vrací na scénu hudební: Fabrice Robert. Celý příspěvek

Rozhovor s Douglasem P. (Death in June)

„Slova a texty ke mně přicházejí vždy a všude…“

Na rozdíl od jiných umělců britského esoterického undergroundu se Death in June nikdy nesnažili být prvoplánoví. Od samého začátku jejich kariéry bylo vždy celkem těžké si představit další realizované album Douglase P. Jaké asi bude? Ze všech lidí na světě na tuto otázku může odpovědět pouze jediný člověk. V současnosti žije v Austrálii a pokračuje ve své hudební dráze. Svou kariéru začal jako člen punkové kapely – Crisis. Všichni známe jeho osobu skrytou pod notoricky známou maskou. V rámci Death In June rozšířil Douglas hranice folkové hudby vytvořením toho, co všichni známe pod pojmem neofolk. Tedy směsici symbolismu, surrealismu, experimentů a abstrakce umocněné téměř hypnotickým hlasem jediné stálice Death in June.

Letos v lednu vydala kapela Death In June novou sedmipalcovou kompilaci „The Wall of Sacrifice“, (pozn. red. The Wall Of Sacrifice původně vyšla už v roce 1989 v limitovaném nákladu 600 kusů na vinylu a v lednu vyšla pouze doplněná reedice u francouzského labelu Steelwork Machine). V rozhovoru pro časopis Peek-A-Boo jsme tedy hovořili s Douglasem P. o nedávném plnohodnotném albu Death in June – „ESSENCE!“, o idejích na nové skladby, o zdrojích inspirace, o kreativitě, o punk-rocku a o vývoji kapely v průběhu uplynulých let. Celý příspěvek

Baise Ma Hache 2019

Následující rozhovor s francouzskou blackmetalovou kapelou Baise Ma Hache (BMH) byl v loňském roce publikován na polském metalovém webzinu Chaos Vault. Z polštiny jej pro Astraeu přeložil náš externí spolupracovník E. X.

1. Sláva! Děkuji za souhlas s tímto rozhovorem. Jaké je počasí ve francouzských Alpách? Začněme tedy od začátku. BMH je docela mladá kapela. Kdy se zrodila myšlenka na založení kapely?

Sláva tobě! Právě jsme se před několika týdny vrátili z Virginie (USA). Skvěle strávený čas s našimi apalačskými bratry! Celý příspěvek

Marek Skřipský: Noční rozhovor (o čem asi diskutovali dva velikáni německé literatury)

Berlín, prosinec 1930

Ve světle plynových lamp získával sníh lehce oranžový nádech. Ležel všude. Bílý příkrov zasypal ulice a silnou vrstvou pokryl střechy domů. Monotónně křupal pod botami a v nočním tichu vydával onen nezaměnitelný chroupavý zvuk. Chodec v elegantním kožeňáku jej ale nemohl slyšet a to hned ze dvou důvodů. Za prvé byl hluboce pohroužen do svých myšlenek a za druhé, ruch berlínského centra ono sněhové křoupání zcela přehlušoval.

„Berlín”, pomyslel si chodec pohrdavě, „symbol celého dekadentního výmarského Německa. Berlín se všemi těmi zatuchlými pajzly, děvkami a šmelináři. Neuvěřitelné, co s ním výmarští demokraté za pár let provedli. Berlín plný hnusných natěsnaných domů, které už svou podobou musely člověka nakazit trudnomyslností. Celá ta nová architektura nikam nesměřuje, jsou to kůlny, postavené beze smyslu. Berlín plný ohavných tabarínů, nabízejících tu nejpokleslejší zábavu, přecpaný kšeftaři, liberály, komunisty a podobnou havětí. Berlín, který… Celý příspěvek

Prorok německé Nové pravice – NY Times část 2.

James Angelos nytimes.com

Kubitschek udržuje těsné kontakty s neformální frakcí AfD, která si říká der Flügel („Křídlo“). V jejím čele stojí nejextrémnější straníci, včetně někdejšího učitele dějepisu Björna Höckeho, který AfD vede v Durynsku. Kubitschek se s ním zná už skoro dvacet let a mluví o něm nesmírně uznale jako o „idealistovi“ a „romantikovi“. V Německu se ale jen málokdo zasloužil o rozostření už tak nejasné linie mezi starou a novou pravicí více než on. V březnu to byl právě Höcke, kdo vyvolal vnitřní stranickou revoltu proti zakladateli strany, ekonomovi Berndu Luckemu, kterého ve svém prohlášení obvinil spolu se zbytkem vedení strany z nemístných kompromisů s „establishmentovou“ linií a nedostatečného odporu vůči „dalšímu nahlodávání německé suverenity a identity“. Celý příspěvek

Prorok německé Nové pravice – NY Times část 1.

Jak z malé vesnice na východě Německa vytváří nacionalistický intelektuál svou vizi budoucnosti evropského hnutí.

James Angelos nytimes.com

Götz Kubitschek, dle vlastních slov „pravicový intelektuál“, žije ve středověkém statku ve východoněmecké vesnici Schnellroda. Z této izolované starobylé bašty vyvíjí sedmačtyřicetiletý Kubitschek značný vliv na krajně pravicové myslitele, aktivisty i politiky v celém Německu, kteří k němu do Schnellrody pravidelně zajíždějí na audience. Ze statku jsou řízeny časopis a nakladatelství Antaios, které Kubitschek provozuje se svou ženou, spisovatelkou Ellen Kositzovou, a také pravicový think-tank, neškodně pojmenovaný Institut pro státní politiku (Institut für Staatspolitik). Manželé zde mají i malou ekologickou farmu, kde chovají králíky a kozy. Kubitschek se považuje za konzervativce a bojuje za zachování německé „etnokulturní identity“, již podle něj ohrožují přistěhovalectví i odcizující působení modernity. Sám se řadí k německé „nové pravici“, která se od té „staré“, tedy národních socialistů, snaží maximálně distancovat. Němečtí politologové zase nazývají směr myšlení, k němuž se Kubitschek hlásí, buď jako ideologický „přechod“ mezi konzervatismem a pravicovým extremismem, případně prostě jako extremismus, nepříliš odlišný od staré pravice. Kubitschek však předkládá své názory s odzbrojujícím, teutonským idealiismem odkazujícím na Německo dlouho před Hitlerovým vzestupem. Německý časopis Der Spiegel o něm kdysi psal jako o „temném rytíři“. Celý příspěvek

Komplott – rozhovor

Astraea: Můžeš čtenářům představit sám sebe jako člověka? Řekni nám o sobě, co chceš.

Komplott: Ahoj kamaráde. Jmenuji se Patrick, mám 25 let a studuji práva. Ve volném čase dělám rapovou muziku, ale taky zpívám a hraji na kytaru, stejně tak rád sportuji a cestuji. Jsem součástí vlasteneckého vzdoru víc, než deset let a jsem rád, že jsem našel svoji cestu ke Generaci Identity.

Astraea: Jak vznikla přezdívka Komplott?
Komplott: Fajn, bavil jsem se s přáteli o jménu, které zní dobře a taky symbolizuje moje myšlenky kontrakultury. Jeden můj kamarád navrhl „Komplott“ a já jsem si uvědomil, že je to ono, protože se v současné době západoevropské vlády snaží nahradit domácí obyvatelstvo revolucí, řízenou shora. Nastal čas na protiopatření, hnutí vzdoru a kontrakulturu pro zastavení toho všeho. Moje hudba bude jedním z mnoha metapolitických kroků, které změní tento vývoj. Celý příspěvek

Rozhovor s kapelou Francs-Tireurs Patriotes

Astraea: Můžete o sobě říct pár slov? Vaše jména, stáří, kde žijete… je FTP 100% pařížská kapela?

FTP: Ahoj! Zpěvák kapely je Tanguy, její kytarista a zpěvák je Philippe, Max a Charlie taky hrají na kytaru. Julien je basák a Colin bubnuje. Kapela vznikla v Paříži, když většina z nás studovala. To je důvod, proč jsme srostlí s naším městem. Průměrný věk členů kapely je zhruba 28 let. Celý příspěvek

Konec moderního světa: Rozhovor s Alainem de Benoist

  1. 2. 2017 – Dlouho očekávaná knižní analýza populistické vlny z pera Alaina de Benoist je konečně na světě: Le Moment populiste – Droite-Gauche, c’est fini! (Editions Pierre Guillaume de Roux). Ve světle nadcházejících voleb ve Francii a dalších evropských zemí ji pochopitelně doporučujeme k okamžitému přečtení.

Pozoruhodná míra odporu stále větší části obyvatelstva k „vládním stranám“ i politické třídě vůbec a z toho plynoucí vzestup hnutí označovaná za „populistická“ je nepochybně tím nejvýraznějším rysem proměny politické scény za poslední přinejmenším dvě desetiletí. Navíc podle všeho dochází k další akceleraci tohoto jevu, jak by naznačovalo zvolení Donalda Trumpa jen několik měsíců po Brexitu. Důkazy rozšiřování propasti mezi lidem a vládnoucí Novou třídou vidíme na každém kroku, stejně jako vznik nových polarit, které nahrazují někdejší pravo-levé dělení. Co ale vlastně „populismus“ znamená? Jde o prostý projev krize reprezentace? Ideologii? Styl? Nebo snad o základní požadavek demokracie tváří tvář elitám obviňovaným z toho, že už nedělají skutečnou politiku a chtějí vládnout bez lidu? Na tyto a další otázky kniha, která vychází od nejaktuálnějších událostí, aby tak zasadila politický, sociologický a filozofický rozměr debaty do kontextu, hledá odpovědi.

Po přečtení této důležité knihy jsme Alainu de Benoist položili několik otázek. Celý příspěvek