Dnes je to přesně šet let, kdy si Dominique Venner vzal dobrovolně život. Ve svém vysoce symbolickém gestu, pro jehož provedení si vybral chrám Notre Dame, nebyla žádná forma rezignace, beznaděje či dokonce pomatenosti, tak jak se nám snažila namluvit manistreamová media. Právě naopak, slovy nedávno zesnulého Guillaume Fayeho:
„Venner dal svoji smrt jako příklad, ne ze zoufalství, nýbrž z naděje. Symbolické obětování povzbuzuje naši mládež, navzdory probíhajícímu úpadku germen – evropských biologických kořenů a hodnot, aby vzdorovala a bojovala i za cenu smrti, která je cenou války. Války, která začala. Venner chtěl abychom pochopili, že vítězství může být dosaženo pouze tehdy, pokud jsou válečníci ochotni za svoji věc položit životy. Dominique Venner obětoval svůj život pro budoucí generace vzdorujících a bojujících Evropanů. Venner byl, slovy Jeana Mabireho, “buditel lidu.”
Dominique Venner présent!
***
Dominique Venner v češtině
Testament evropského patriota: recenze „Breviáře nepodrobeného“ Dominique Vennera – část první
Testament evropského patriota: recenze „Breviáře nepodrobeného“ Dominique Vennera – část druhá
Dominique Venner k nihilismu a „humanitárnímu náboženství“
Překlady Dominique Vennera:
“Indigenní”? Jak se jen opovažujete…
Rozhovory:
Rozhovor L’Actionfrançaise 2000 s Dominiquem Vennerem
Proč bychom se dnes nemohli stát rebely?