Jsou různé druhy festivalů, ale jeden mezi nimi opravdu vyniká, litevský Kilkim Žaib bych osobně doporučil navštívit každému identitáři. Zatímco český metalový festival Bruttal Asault podporuje oficiálně hnutí Antifa a s ním spjatou politickou korektnost. Kdy Antifa právě v metalu určuje, které kapely mohou hrát a které ne. Vzpomeňme na rušení koncertů švédských Marduk v Oaklandu, ruské kapely Blackdeath ve městě Utrechtu v Nizozemsku. Dále byla ukrajinská kapela KZOHH nucena zrušit své turné po čtyřech francouzských městech (Paříži / Lille / Montpellieru / St-Etienne), ze stejného důvodu politické korektnosti bylo zrušeno severoamerické turné norských Taake, ale i koncert polských Graweland v Montrealu a Francouzi z Peste Noire nesměli vystoupit na „Blastfestu“ v Norsku a dále na Sinister Howling Festu v Německu. Následovalo zrušení celého tour australských Deströyer 666, ale dá se vzpomenout i na starší násilné činy Antify proti kapelám. Je čas si uvědomit, že dnes už není metalová scéna „jen o hudbě,“ ale že jde i o naši svobodnou vůli, duševní integritu a o konflikt se samozvanou „ideo policii,“ co se snaží oddělit rebelské metalové kapely od jejich posluchačů.

Na festivalu Kilkim Žaibu lidé otevřeně a bez cenzury oslavují svou národní a kulturní identitu a je dobře, že na stránkách festivalu dostávají prostor umělecky velmi zdatné a politicky nekorektní kapely.

Jak se vede Temnozoru? Pokud vím, intenzivně se připravujete na dva koncerty – první v Litvě a druhý v Bělorusku.

Sláva! Všechno jde zatím dobře. Ano, v současné době zkoušíme na koncerty v Litvě (festival Kilkim Žaibu) a v Bělorusku.

Při pohledu zpět zkuste srovnat první krůčky Temnozoru se současným stavem kapely – co se změnilo? Jaký kus jste ušli za těch posledních 15 let?

Od poloviny 90. let se změnilo mnoho věcí. Celý svět se dramaticky změnil. Naše země se změnila, předpokládám že k horšímu. Myslím, že i my jsme změnili. Sestava Temnozoru se také docela změnila.

Snadnější je říci, co se nezměnilo. Starobylý ruský duch, kterým žijeme, se nezměnil. Dnes je  někde a nikde. Hluboko v našich srdcích, vysoko na naší obloze, za soumraku je nejasně vidět v naší krajině… Ale stále není nikde… A je navždy uvnitř nás.

Jak byste hodnotil současný stav Temnozoru?

Kapela funguje.

Mohl byste našim čtenářům osvětlit umělecké pojetí Temnozoru, jaké ideje vyjadřuje kapela svou hudbou a texty?

Koncepty se přirozeně měnily od alba k albu. Každé z našich alb odráželo svého vlastního ducha a atmosféru doby, kdy bylo stvořeno. Nejnovější: „Haunted Dreamscapes“ je tedy ze všech našich alb nejvíce surreálné. Mnoho z jeho aspektů se týká archaického Ruska a „jiného světa“. „Folkstorm of the Azure Nights“ bylo podle mě abstraktnější a osobitější. „Horizons“ a „Fragments“ byly více energické, válečnické a přesto byly obě nostalgické. Náš debut „Sorcery“ byl čistou vzpourou, šílenstvím, zločinem a mládím… To jsme zpět v roce 1998. Jak můžete vidět, věci se mění každý rok, každé roční období, každý den. Existuje však něco hlubšího, co se nezměnilo. V dnešní době je pro mě TEMNOZOR mystickou hudbou a poetickým zážitkem. TEMNOZOR pojednává o mé osobní stezce, historii, tradicích a lidové psýché Ruska.

Jak důležité je pro vás poselství v hudbě a v slovech stojících za notami? Je zřejmé, že Temnozor nepatří k průměrným kapelám, které ve skutečnosti zajímá jen hraní čtyř akordového metalu a trošku si zakřičet.

Texty a hudba jsou stejně důležité. V případě TEMNOZOR jsou texty pravděpodobně ještě důležitější a odrážejí to, co chceme říci, zatímco hudba tvoří atmosféru na pozadí a zdůrazňuje poezii.

Když získám nějakou novou nahrávku, nejprve si přečtu booklet u CD nebo LP a když vidím, že texty nedávají smysl nebo jsou příliš obecné a jsou napsány jen „aby zpěvák mohl křičet nějaká slova“, pak ztrácím další zájem o takovou nahrávku. Bohužel většina kapel je právě taková. Vždy by měl existovat význam a poselství. I když je to poselství pro nikoho, zoufalý osamělý výkřik v pusté lesní divočině.

Čím jsou ovlivněny vaše texty? Můžete popsat, co se děje ve vaší mysli, když vytváříte všechny ty… nadčasové epické tragédie a hymny svých předků atd.? Co vám to jako tvůrci dává?

Naše texty nejsou ovlivněny doslova ničím. Pocházejí z vyšších sfér, z paměti krve, z podvědomí, někdy z temné strany… Nejsem si jistý, co mi to dává. Nejsem si ani jistý, že jsem vždy tvůrcem. A pravděpodobně mi více „berou“ než „dávají“.

Ovlivňuje dnešní realita koncept nebo proces tvorby vaší kapely? Každý den vidíme, jak společnost ztrácí staré hodnoty, lidé odmítají tradiční způsob myšlení, světonázor a topí se v močálu kapitalismu. Proud proti kterému plaveš, je stále silnější…

V minulosti jsme chtěli svou hudbou inspirovat novou generaci mládeže. Aby byla silná a hrdá na to, kým je, aby poznala své kořeny a žila tvrdě. Ale nemůžete z něčeho udělat někoho, kým není. Naši předkové měli lodě ze dřeva a muži byli ze železa, nyní máme lodě ze železa a většina mužů je ze dřeva… V životě neexistuje rovnostářství a socialismus ve všech jeho podobách je jen utopií. V tuto chvíli tedy nemáme v úmyslu říkat „co by měli dělat“ různí posluchači naší hudby. Ti, kdo jsou toho hodni si zjistí všechno sami a já jim mohu jen vzdát poctu. Ti, kdo toho nejsou hodni, ať Ježíš Kristus nebo Jehova spasí jejich neexistující duše. Jsme hrdí na to, čím jsme a snažíme se studovat sami sebe, být sami sebou a vyjádřit se, i když náš hlas nebude slyšet, ani mu lidé nebudou rozumět. Přinejmenším někteří z nás opustí tento svět s úsměvem na rtech.

Ve své hudbě používáte mnoho ruských prvků, což vám pomáhá udělat ze sebe zcela jedinečnou kapelu. Kromě toho tyto prvky posilují vaši hudbu. Jak je důležité pro Temnozor, aby vás lidé poznali jako ruskou kapelu?

Pravděpodobně „zníme rusky“, protože jsme Rusové, nesnažíme se posluchačům vlichotit naší ruskostí. Jsme tím, kým jsme a nesnažíme se být někým jiným.

Temnozor jsou docela izolovanou skupinou, pokud je to možné říci. Můžu jen hádat, že vaše CD neleží na policích v metalových obchodech v Evropě nebo jiných částech světa a organizátoři koncertů se bojí pozvat Temnozor kvůli reakcím veřejnosti atd. Jak je vnímána skupina Temnozor ve zbytku světa (či v Evropě)? V Rusku?

Většina metalistů je k TEMNOZOR férových, zatímco většina normálních lidí nás nezná a nestará se o nás a naši hudbu. Existuje však malá, ale agresivní skupina punkáčů a fotbalových chuligánů, kteří si říkají „Antifa“. Tito lidé milují Karla Marxe, Mao Ce-tunga a Rudé brigády (říkají tomu „boj za svobodu“), milují život ve špíně (říkají tomu „squating“), snaží se ničit ostatním auta (říkají tomu „protest“), jedí z popelnic (říkají tomu „freegan way“), také rádi útočí na metalové muzikanty, když mají velkou převahu. A je známo, že utíkají velmi rychle, když tomu tak není (říkají tomu „Antifašistická akce“). Tito milí pánové vyhrožují promotérům metalových akcí, metalovým labelům, metalovým kapelám a dokonce i jednotlivým fanouškům. Když si myslí, že ta či ona kapela je proti levicovým politickým názorům a proti jejich morálce (říkají tomu „fašismus“). Nikoho by to ve skutečnosti nezajímalo, ale výše zmínění hlupáci se nezastaví před ničím – dávají falešné informace novinám a televizím, překrucují fakta, volají policii. Když to nefunguje, vyhrožují svým oponentům fyzickým násilím atd. Většina lidí, co se živí hudbou se nechce dostat do problémů a tak se vzdá a podlehne agresivním punkáčům, kteří tento (náš) hudební žánr ani neposlouchají. Lidé, co ve své většině nemají nic společného s black / pagan metalovou subkulturou se nás snaží všechny poučovat, co je „správné“ a co „špatné“. TEMNOZOR otevřeně odmítá přijímat jejich rétoriku a tak se „Antifa“ snaží vytvořit „špatný posudek“ naší kapele.

Ale realita nepočítá s uměle vytvářenými spekulacemi a tak jsme za poslední 4 roky odehráli v Evropě zhruba 10 koncertů. Všechny koncerty byly legální a nikdy jsme neměli žádné reálné problémy s úřady. Je dobré vidět, že stále více lidí otevírá oči a snaží se myslet vlastní hlavou, namísto toho aby naslouchali a podléhali provokacím.

Cítíte tlaky či jiné negativní reakce ze strany společnosti – metalových médií, metalistů, politiků atd.?

Myslím si, že každý člověk v moderním světě cítí nátlak ze strany státu. Co se týká metalových médií a metalistů – samozřejmě že ne. Nikdy jsme nepocítili žádný nátlak. Pokud někdo nemá rád naši hudbu, je to pro nás naprosto v pořádku, nehrajeme totiž pro každého. Hrajeme hlavně pro sebe. Co se týká politiky, moderní politika mě nezajímá, takže do tohoto aspektu jednoduše nezasahujeme.

Vaše hudba je poctou předkům – jejich hodnotám, světonázoru, jejich vztahu k přírodě, válečné historii atd. V zásadě tato témata v moderním životě nemají místo, v životě, který se vyvíjí rychleji, než tomu stíháme rozumět. Proč je tak těžké přimět lidi ohlédnout se a hledat odpovědi v moudrosti svých předků? Proč jsou písně o vaší vlasti a její historii tak těžce přijímané?

Lidé jsou dnes příliš odcizeni od svých kořenů a od přirozeného řádu věcí. Hloupost je sice pradávná a věčná, ale s přibývajícími roky a staletími narůstá. Žijeme ve světě masové spotřeby plné pokrytecké morálky a slabošských výmluv. Proto je podle mě pro lidi těžké být moudřejšími. Většina posluchačů našich písně souzní s tím, co slyší. Dokonce s tím souzní i někteří lidé starší generace, kteří nemají nic společného s black / pagan metalovou scénou nebo subkulturou. Je možné, že se naše hudba dotýká některých prastarých strun v jejich duších. V roce 2007 jsme jednu noc hráli v muzeu historické architektury pod širým nebem v Transylvánii (Rumunsko). Zaměstnanci muzea vyšli ze svých kanceláří, aby slyšeli naše písně a zůstali až do konce našeho představení. Když jsme sešli z pódia, tak nám hlasitě vyjádřili svou vděčnost a obdiv k tomu, co slyšeli. Ačkoli se nepokoušíme být populární, řekl bych, že šlo o upřímnou reakci lidí mimo metal či ruské pohanství. Všichni jsme byli příjemně překvapení.

Co si myslíte o vydání alba? Je to velký okamžik pro hudebníky i kapelu. Ale poté se stanete trochu závislí na posluchačích, protože ti očekávají, že další album bude o stejných idejích, ale přijde i s něčím novým a jistě bude lepší než to předchozí. Zavazuje to kapelu nějak? Co je vaší motivací – posluchač (peníze, ocenění, perspektiva…) nebo duchovní aspekty (svoboda, sebevyjádření, potěšení …)? Možná oboje?

Některé kapely hrají hudbu pro peníze a slávu a některé hrají hudbu z osobních důvodů a motivací. Myslím si, že patříme do 2. kategorie. Nikdy nevyžadujeme žádný poplatek za koncert (kromě dopravy a řádného ubytování). S rostoucími tendencemi ke stahování mp3 zdarma jsme z našeho nejnovějšího alba nezískali žádný peněžitý zisk – všechny peníze šly na pokrytí studia a souvisejících výdajů – designérovi, malíři, poplatkům za balné a na výrobu CD. Řekl bych, že budeme pokračovat v nahrávání našich alb tak dlouho, dokud budeme cítit vnitřní nutkání dělat hudbu a to i kdyby lidé přestali kupovat CD.

Žádná kapela by samozřejmě neřekla „ne“ nadbytečným penězům, Ty bychom mohli použít na nákup lepších nástrojů a vybavení, svého vlastního autobusu a na mnoho svých nehudebních aktivit a koníčků. Určitě by to ale ovlivnilo kvalitu hudby, když by se takové věci staly naším hlavním cílem. Naše hudba není „práce“, abychom se z ní snažili vytěžit co nejvíce peněz. A taky si myslím, že jsme už zcela vyrostli z toho, že se jednou staneme velkými rockovými hvězdami. Cheche… Pro nás, přinejmenším pro mě jsou duchovní aspekty mnohem důležitější pro pokračování v TEMNOZOR.

Jak úspěšné bylo vaše poslední album „Урочища Снов“? Lišily se prodeje, reakce a zpětná vazba narozdíl od minulých alb?

Šlo to celkem dobře. Prodej CD byl však nízký. Tak je to ale i u jakékoliv jiné kapely, protože většina lidí dává přednost stahování mp3 zdarma před koupí CD a podporou kapely. Jak už jsem ale psal výše, naším hlavním cílem nikdy nebyly vysoké prodeje. Odezva byla většinou pozitivní. Samozřejmě je to vždy stejné jako u všech starších kapel s alespoň kouskem historie: vždy tu budou lidé naříkající, že chtějí kopii jednoho ze starších alb atd. Takže je nemožné (a zbytečné) potěšit každého. Absolutně ale věřím, že kapela (stejně jako skladatel, malíř nebo kameraman) by nikdy neměli dělat kompromisy a vulgarizovat své umění, aby potěšili široké masy. Vždy bychom měli vytvářet ty nejvyšší formy umění, jaké dokážeme, aby (slyšící) lidé měli pocit, že se mají sami vyvíjet k vysokým standardům. To je rozdíl mezi kulturní evolucí a kulturní degradací.

Jaký typ alba je „Урочища Снов“ z pohledu Temnozor?

Jak jsem již psal výše, je to zatím naše nejsurreálnější album. Věc okolo „Haunted Dreamscapes“ se má tak, že vám trvá déle (narozdíl od našich předchozích alb) než do něj proniknete… Je více atmosférické a v některých aspektech hlubší. Proto trvá nějaký čas, než objevíte určitá tajemství skrytá uvnitř

Vystoupení na festivalu „Kilkim Zaibu“ bude prvním seznámením Temnozoru s naší zemí a publikem. I když jste nebyli pozváni zde hrát, slyšeli jste už o tomto dlouho fungujícím festivalu? Jaký je váš názor na takovou událost, zejména v kontextu dnešní situace a postojů? Jaká budoucnost čeká takové události a lidovou či pohanskou hudbu? Kam kráčíme?

Slyšel jsem o festivalu „Kilkim Žaibu“ už před pár lety, kdy zde byli poprvé pozváni NOKTURNAL MORTUM. Myslím si, že je skvělé, když lidé mohou oslavit své staré pohanské svátky a alespoň tak přijmout zvyky svých předků. Bohužel v Rusku je nemožné pořádat takovéto festivaly, protože státní zřízení nepodporuje návrat starých pohanských evropských tradic a svátků. Umělci dostávající podporu od vlády Ruské federace, nemají nic společného s ruskou duchovností či tradiční kulturou. Festival může být v Rusku zakázán jen proto, že si někdo ve vládě myslí, že hudební styl zde hraný je „nevhodný“ nebo „poselství“ kapel, nezapadá do jejich koncepce „výchovy mládeže“.

Na druhou stranu se mnoho promotérů pohanských či metalových koncertů a festivalů v zemích Evropské unie musí vypořádat s problémem zvaným „Antifa“. Již jsem o nich psal v předchozí otázce tohoto rozhovoru. Pokud (pohanská / black) metalová komunita nebude schopna odporovat těmto drzým punkerům, aby si uhájila své právo poslouchat hudbu, která se jim líbí a právo oslavovat své starodávné evropské pohanské svátky, jak chtějí, tak si myslím, že budoucnost takových skvělých akcí nevypadá dobře.

Lidí proti nám není mnoho a nejsou ani odvážní, protože fyzicky útočí pouze tehdy, když mají pocit, že převyšují počet svých protivníků. Jejich pohled na život je nevyzrálým koktejlem mimoňských a extremistických levicových myšlenek, jejich argumenty jsou založeny na lži. Odložili veškerá fakta, jejich koníčkem je začít problémy a pak utéct. Pokud se pohanská / black metalová komunita zorganizuje, aby odolala této skupině břídilů, tak si budeme moci užít hudbu a oslavu, které máme všichni rádi. Vše záleží jen na nás – na organizátorech festivalu, na kapelách a podpoře. Záleží na každém jednotlivém posluchači, zda přijde podpořit své oblíbené kapely a uctít zvyky svých předků. Pokud jsme silní – naše budoucnost je v našich rukou, pokud jsme slabí, pak ostatní rozhodnou za nás – co, kdy a jak bychom měli dělat. Budeme li beránky, nebudeme mít žádnou hrdost. Odporujme!

Co lze očekávat od vystoupení Temnozoru na „Kilkim Žaibu“? Přece jen nehrajete každý víkend, takže si myslím, že vaše vzácná vystoupení jsou speciální jak pro veřejnost, tak pro kapelu.

Nehráli jsme živě téměř 1,5 roku od našeho posledního evropského mini-tour a v naší koncertní sestavě máme také nového bubeníka, takže všichni musíme počkat a uvidíme…

Letošní festival bude doprovázen slavností letního slunovratu. Můžete nám říci, jak se slaví tento svátek ve vaší zemi / regionu? Přežily tam nějaké zajímavé a autentické rituály?

Letní slunovrat se v litevštině nazývá „Rasi“, slyšel jsem, že je to ve vaší zemi oficiální státní svátek. V ruštině se pohanský svátek letního slunovratu nazýval „Rusalii“ nebo „Kupala“. Od nejstarších pohanských dob do počátku 20. století se široce oslavoval jako jeden z hlavních ne-křesťanských lidových svátků. Za starých časů oslavu vedl čaroděj a jím speciálně zvolený hostitel (rusalii milice). Lidé zpívali rituální písně za doprovodu dechových nástrojů. Rituální tance měly hypnotizující účinek na publikum. Každému byly podávány speciální bylinné medoviny rituálně účinkující na stav mysli a na lidské vědomí. Oslava pokračovala rituálními hrami, jako byly masové souboje, pletení květinových girland, skákání nad ohněm a nahé koupele v řece. Poté mohly mladé páry poprvé zakusit fyzickou lásku. Křesťanská církev se snažila tyto oslavy zakázat, ale ve většině případů to bylo zcela zbytečné, bylo známo, že se oslav Rusalii účastnily i ruská knížata a kněžny. Ruská lidová kultura byla nakonec zničena během občanské války a následujících let sovětské nadvlády. V dnešní době tento svátek náš stát oficiálně neslaví, samozřejmě existují určité pokusy znovu přivést moderní Rusy k tradicím. Tyto oslavy organizují neo-pohanské skupiny či nadšenci do folklóru, ale osobně v tom nevidím příliš úspěchu.

Jsem opravdu vděčný za váš čas a myšlenky. Zůstaňte bohy bezbožných!

Děkujeme za váš zájem a také za hluboký rozhovor. Uvidíme se brzy na„Kilkim Žaibu“.

Zamrite, zamrite, vetra polevye

Nas ne trevozh’te vo skoshennoy rzhi

Po utru, po utru uydu ya v dorogu

A tyy menya pomni, no, slyshish’, ne zhdi

Za drevnyuyu zemlyu, za sinee nebo

Za russkuyu volyu myy poydem umeret’

Molodoy nashey krov’yu napolnyatsya reki

Nas vperedi zhdet tol’ko smert’

No podnimutsya snova hleba yarovye,

I kak vol’nye ptitsy nashey lyubvi,

Vnov’ po polyu, po polyu, v tumany nochnye

Poydut rusye deti po skoshennoy rzhi

Zdroj: kilkimzaibu.com

Překlad: E. X.