Archiv pro štítek: Arktos

John Bruce Leonard: Na Památku Guillauma Faye

Několik slov k uctění života a díla Guillauma Faye.

Pravděpodobně pro žádného čtenáře Arktos Journal nebude novinkou, že včera 7. 3. 2019 podlehl Guillaume Faye po dlouhém boji rakovině v pokročilém stadiu.

Počet lidí ovlivněných jeho idejemi by určitě zahrnul všechna jména předních intelektuálů a aktivistů současné disidentské pravice; takový byl jeho vliv a taková je naše ztráta. Tato zpráva těžce zasáhla všechny, kteří se dnes hlásí k našemu hnutí, protože myslitelů, kteří dokážou uvažovat současně globálně i lokálně, v minulosti, budoucnosti i přítomnosti, teoreticky i prakticky, je zoufale málo. A i mezi nimi je jen málo těch, kteří oplývají takovou velkorysostí, jazykovou obratností a schopností předvídat jako právě Guillaume Faye. Jako bychom se všichni mrknutím oka stali slepějšími a hloupějšími, méně smělými, inovativními a trochu méně připravenými se vypořádat se záludnostmi zítřka. Celý příspěvek

Recenze knihy Guillaume Fayeho Sex a deviace

Současnou západní společností obchází strašidlo – strašidlo sexu.“

Guillaume Faye, Sexe et Dévoiement, anglicky Sex and Deviance, Arktos Media, 2014

Sex se jako červená nit vine celou naší existencí, přesto se o něm po drtivou většinu trvání západních dějin příliš nediskutovalo, i když podléhal striktní regulaci souborem nepsaných pravidel. V dnešním světě o něm mluvit lze, a to se stejnou nenuceností jako třeba o nové značce kávy nebo populární televizní show. „Nenucenost“ je zde klíčovým výrazem, protože v záplavě časopiseckých článků na toto téma se jen zřídkakdy setkáváme se sebemenší stopou serióznosti. Náš svět je sice sexu plný, přistupujeme k němu však spíš jako k terči parodie – ať už jako zdroje smíchu při vystoupeních stand-up komiků, pobavení nad zmínkou o podivných fetiších jako jsou „furries“, případně pak se zvláštně nezdravým přístupem, jakým svět randění a jednorázových známostí zobrazují filmy. Celý příspěvek

Vytoužené bouře: Kolonizace Evropy od Guillauma Faye

Je docela možné, že až se bude za stovky let diskutovat o průběhu historických událostí prvních dekád tohoto století, budou se naši potomci odkazovat i na slavné knihy. Tak jako dnes se žádná diskuse o pádu Říma neobejde bez zmínění Gibbona, je pravděpodobné, že jiné knihy získají podobně ikonický status v souvislosti se zásadním otřesem naší vlastní civilizace. Kniha „Kolonizace Evropy“ od Guillama Faye si toto čestné postavení rozhodně zaslouží. Vydána byla před 16 lety ve francouzštině a nyní znovu v anglickém překladu. Je to nejen odvážné, procítěné a vyčerpávající pojednání o věcech, které přivedly Evropu do stavu, ve kterém dnes je, ale i tvrdě a upřímně pojmenovává, čím si Evropa ve své budoucnosti může (a musí) projít. Celý příspěvek

Michael Walker: Ještě k Fayeho Archeofuturismu část II.

Proti růstu

Fayeho replika proti „paradigmatu hospodářského rozvoje“ je prostá:

Intelektuální revoluce už započala: lidé si začínají všímat, aniž by se to zatím odvážili říct nahlas, že staré poučky, podle kterých se život lidstva na individuální i kolektivní úrovni každým dnem zlepšuje díky vědě, šíření demokracie a rovnostářské emancipaci, jednoduše nejsou pravdivé… Naplno proto dnes začínáme pociťovat neblahé účinky masové technologie: stále odolnější viry, problémy způsobené průmyslově produkovanými potravinami, nedostatek půdy a pokles objemu světové zemědělské výroby, rychlé a všudypřítomné ničení životního prostředí či vývoj zbraní masového ničení návdavkem k jaderné pumě – nemluvě o tom, že technologie vstupuje do své barokní fáze. (s. 162-3) Celý příspěvek

Guillaume Faye: Apollon se vrátí (archeofuturistická povídka)

Lidem budoucnosti: Jmenuji se Jeanne Riquetoutová a píši vám coby svědek rychlého konce před tisíci lety zrozené civilizace.

Jakmile jí došlo, že toto je konec, rozhodla se Jeanne, že tou nejlepší ze zbývajících možností je předat svědectví o své civilizaci budoucím generacím. Zabývat se elektronickými formáty vůbec nemělo smysl – stará DVD, mrtvé počítače i USB flash disky byly teď, když už je žádné zařízení neumělo přečíst, zcela k ničemu a webové cloudy dávno přišly o všechny uživatele… Celý příspěvek

Michael Walker: Ještě k Fayeho Archeofuturismu část I.

V 80. letech patřil Guillaume Faye k nejznámějším představitelům think-tanku Nové pravice GRECE a byl i jeho zdaleka nejoblíbenějším řečníkem. Svou břitkostí, vervou a vhodně přimíchanou trochou opovržení – přezíravé „l’acteur Reagan“ či pohrdavé „monsieur Henri Levi surnommé le grand“ – pravidelně přiváděl obecenstvo k výbuchům nadšení. Pokaždé, když jsem ho slyšel mluvit na akci GRECE, se mu dostalo ovací ve stoje. Celý příspěvek