V dávných dobách v Japonsku procházeli budoucí samurajové od ranného dětství přísnou výchovou, která je měla naučit perfektní sebekontrole. Jejich výcvik se skládal z výcviku bojových umění v souladu se zásadami Zenu, buddhistického směru, který fascinoval mnoho Evropanů. Ti si později do tohoto učení přidali vlastní esoterické interpretace, které byly často zavádějící a plné tajemně znějících, avšak prázdných slov, jako třeba: dech, osvícení, harmonie, vznešená pravda…. Celý příspěvek
V současnosti můžeme najít jak knihy aktuální, tak i ty, jejichž čas teprve přijde. Myslím, že knihu „Boj za podstatu“ od Pierra Krebse, jež byla vydána v němčině a francouzštině v letech 1997 a 2001 by si měl každý přečíst právě teď, jelikož jsme se dočkali vynikajícího anglického překladu od dr. Alexandera Jacoba.
Dr. Pierre Krebs je francouzsko-německý filosof a spisovatel, který se společně s Alainem de Benoist stal zakladatelem think tanku, který se v pozdních 70. letech zapsal do povědomí pod francouzským akronymem GRECE (The Groupement de Recherches et d’Études pour la Civilisation Européenne), což byl první spolek takzvané evropské Nové pravice. Krebs se narodil v roce 1946 ve francouzském Alžírsku a vystudoval právnickou fakultu na univerzitě v Montpellieru, žurnalistickou školu a Školu pokročilých sociálních věd v Paříži. Je považován za jednoho z nejpřednějších expertů v historii studia skandinávských jazyků, hlavně staré severštiny. Také získal doktorát v oboru francouzské literatury z univerzity 12 Val de Marne v Paříži. Účastnil se mnoha konferencí a vydal několik knih v oblasti filosofie literatury a metapolitiky. Celý příspěvek
„Současnou západní společností obchází strašidlo – strašidlo sexu.“
Guillaume Faye, Sexe et Dévoiement, anglicky Sex and Deviance, Arktos Media, 2014
Sex se jako červená nit vine celou naší existencí, přesto se o něm po drtivou většinu trvání západních dějin příliš nediskutovalo, i když podléhal striktní regulaci souborem nepsaných pravidel. V dnešním světě o něm mluvit lze, a to se stejnou nenuceností jako třeba o nové značce kávy nebo populární televizní show. „Nenucenost“ je zde klíčovým výrazem, protože v záplavě časopiseckých článků na toto téma se jen zřídkakdy setkáváme se sebemenší stopou serióznosti. Náš svět je sice sexu plný, přistupujeme k němu však spíš jako k terči parodie – ať už jako zdroje smíchu při vystoupeních stand-up komiků, pobavení nad zmínkou o podivných fetiších jako jsou „furries“, případně pak se zvláštně nezdravým přístupem, jakým svět randění a jednorázových známostí zobrazují filmy. Celý příspěvek
