Archiv pro měsíc: Listopad 2017

Nová pravice – Ladislav Havlíček

Tak jako Nová levice měla své ideologické kořeny v první třetině dvacátého, tak i osobnosti formované okolo Nové pravice ve svých počátcích čerpaly především z prací autorů tohoto období, zejména představitelů takzvané německé konzervativní revoluce.[1]

Po konci II. světové války byla krajní pravice napříč Evropou ve velké většině zdiskreditována.[2] Přesto ve Francii v šedesátých letech začalo vznikat uskupení, – později novináři pojmenované jako nová pravice – které mělo a stále má velký vliv na formování myšlení velkého množství lidí na pravici. Celý příspěvek →

O pravé povaze bohatství – F. G. Jünger

Abychom přišli k základu věci, musíme se zeptat: Co je bohatství? Představy, které se s ním spojují, mají něco zmateného, co vychází ze zmatení a smíchání pojmů. Lidé, kteří mají veškerou ontologii za zlořád, nechtějí nic vědět ani o tom, že bohatství je podle svého pojmu buď bytím, nebo jměním. Tím je však třeba začít. Chápu-li bohatství jako bytí, pak zjevně nejsem bohatý proto, že mnoho mám, spíše všechno jmění závisí na mém bohatém bytí. Bohatství pak není něco, co k člověku přilétne a od něj odlétne, je sotva dáno spolu s vůlí a sotva ji podléhá. Je to původní bohatství, více svobody, jež se na jistých lidech zatřpytí. Bohatství a svoboda jsou navzájem neoddělitelně spojeny, tak těsně, že každý druh bohatství jsem schopen ocenit podle stupně svobody, který v něm tkví. V tomto smyslu může být bohatství identické s chudobou, to znamená, Celý příspěvek →

Základy jedenadvacátého století – Michael O’Meara

Etnonacionalista čte…

Dominique Venner
Le Siècle de 1914: Utopies, guerres et révolutions en Europe au XXe siècle /Století roku 1914: Utopie, války a revoluce Evropy 20. století/
Paris: Pygmalion, 2006

„Zformovat novou aristokracii je věčným úkolem každého revolučního úsilí.“ – Guillaume Faye

Na počátku 20. století ovládali lidé evropské krve celý svět: tvořili třetinu jeho obyvatel, přímo vládli polovině jeho rozlohy a kontrolovali Afriku, Indii, jihovýchodní Asii i části čínského pobřeží; jejich technika, průmysl, filozofie, věda a umění neměly sobě rovné; svět patřil jim a pouze jim.

O století později je však všechno jinak: lidé evropského původu nejsou ani 9% světové populace a jejich země zaplavují neběloši; svůj průmysl i technologie ochotně přepustili svým potenciálním nepřátelům; jejich státy, sociální systém i média ovládají parazitičtí cizáci a nemilosrdnou řečí demografie hledí do očí nepříliš vzdálenému biologickému zániku a vyhynutí.

Abychom tento katastrofální obrat vůbec dokázali pochopit, musíme nejprve porozumět období, během něhož k němu došlo. Naštěstí pro nás se po celoživotním studiu toho nejdůležitějšího, co k tomu vedlo, rozhodl největší identitární historik Dominique Venner načrtnout biopolitické obrysy této periody. Celý příspěvek →